Ani nevim proč...ale prostě dnešek :)

2. září 2010 v 20:45 | Terkuška Lennonuška |  (Palubní) deník XD....
Tenhle článek by tady vůbec nemusel být. Dnešek byl normální den. Kdybych byla v pesimistickém rozpoložení nazvu dnešní den příšerným.
Ráno jsem si učesala takový ten divný culík nahoře. Všichni mi říkají, jak mi sluší (ale jsou to kecy!!!)
Vypadám v něm moc seriózně. Možná si říkáte, že moje starosti byste chtěli mít. Nojo, můžete mi jen tiše závidět :). No takže zpátky k mému outfitu. Na sukni barvy bílé byla moc zima a měla jsem moc tlustý nohy, tak jsem šla v džínech. A v novym batikovanym tričku. Možná taky proto, že veškerý moje oblečení je v mega pytli a provozuje bagismus, dokud ho nějakej dobrovolník nepřestěhuje :D) Pak jsme jeli do školy. Jako obvykle, jen trochu pozdě kvůli těm hodným lidem z českých drah, kteří musí mít spuštěné závory ještě pět minut po vlaku. Ve škole obvyklá nuda. O hodinách jsem vybarvovala barevné čtverečky a o přestávkách hrála na imaginární nástroje - příčnou harfu a podélné bubny (uznejte, že při She s leaving home se nedá dělat nic jinýho) jo a nebo skákala ze schodů a zpátky je brala po třech. K obědu byly buchtičky s krémem. Při obědě jsem vysvětlila spolužačkám sysytém, jak nikdy nepřiberu (měsíc držím dietu, po měsíci mě to přestane bavit, další měsíc se přežírám a po měsíci se mě uchopí sebezničující pohnutky a začnu zase držet dietu :D)  Po radostné zprávě, že nemáme odpoledku jsem se vydala domů, kde jsem snědla, co jsem snědlo, co jsem mohla (jsem právě v tom žracím období) a pak se převlíkla do sportovního tílečka a chystala se jet na aerobic. Nesnáším ty důchodce, kteří vás probodávají pohledem když si v poloprázdném autobuse sednete. Dobře, tak jsem došla do Městský haly, tam si přečetla nápis, že aerobic neni, zavolala taťkovi a pak sledovala, jak z mého mobilu vyšly jen tři pípnutí a pak definitivně zhasl. Jindy bych začala brečet a zdrhat, ale teď jsem šla k telefonní budce a hodila tam pětikorunu, která mi zbyla z nákupu svačinky (díkybohu, že jsem si nekoupila něco dražšího) a poslala mamce smsku. Pak jsem čekala půl hodiny na dešti a ani mi to nevadilo. Mamce jsem se omluvila z zmatky, mamka mě za to, že mi řekla, že je aerobic už dneska a byly jsme si kvit....................
Hej a teď si říkám, proč tady popisuju jeden z úplně obyčejných dnů ve svém životě......asi proto, že jsem se rozhodla, že každý den bude odteďka výjmečný...........
 


Komentáře

1 Alexandra Alexandra | Web | 2. září 2010 v 21:01 | Reagovat

Líbí se mi tvůj nový životní názor, že každný den bude vyjímečný :). Myslím, že tvůj názor odteďka zastávám.

2 vali vali | Web | 2. září 2010 v 22:22 | Reagovat

jsem stejného názoru jako alexandra :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama